10.12.2009
Zima je bohužel jaká je.
Počasí letošní zimy, mě vyprovokovalo napsat první příspěvek do této rubriky.
Nebudou to žádné vědecké práce, ale chtěl bych se podělit o své zkušenosti. Ti kteří s
pěstováním začínají je jistě ocení. Určitě se najdou i tací, kteří mají zkušenosti jiné,
budu rád, když svůj názor napíší.
Jak jistě víte, poslední roky moc příznivé zimy pro pěstování skalniček nejsou.
Ani letošní zima zatím není žádnou výjimkou. Teploty stále vysoko nad nulou a deštivo.
Rostliny je třeba před vlhkem chránit. Dělám to tak, že nad rostlinu umístím tabulku
skla. Osvědčená metoda, zatluču čtyři kolíky, na ně tu tabulku skla položím a zatížím ho,
třeba kamenem. Na větší plochy mám udělané dřevěné rámy, potažené igelitem.
Další postup je stejný. Kdo jste to neudělal, tak máte nejvyšší čas. I když napadne sníh,
tak většinou během zimy několik oblev určitě přijde.
Další problém, který takováto zima přináší, je teplo. To se projevuje,( převážně u
rostlin, které kvetou brzy na jaře) tím, že začnou nasazovat na květy a snaží se kvést v
průběhu zimy a na jaře jsme o krásu květin ochuzeny. Snažím se tomu zabránit (úplně
se to ale nedá )tím, že chráním kytky chvojím před slunečními paprsky. Jakmile začne
padat sníh, chvojí odstraním, abych neposkytl ochranu pro myši. Pod chvojím si vytvoří
přes zimu cestičky a na jaře se nestačíme divit.
Toto jsou moje zkušenosti. Jak již jsem psal, máte-li někdo jiné, budu rád když se
o ně podělíte.
Lewisia cotyledon.
Ozdoba každé skalky.
Jelikož se často setkávám s dotazy na tuto
rostlinu, rozhodl jsem se napsat pár řádků, jak ji úspěšně pěstovat.
Původ této úžasné rostliny je Severní Amerika, kde roste na kamenitých svazích.
Je stále zelená, nezatahuje a kvete od května do června. Lewisie jsou velmi proměnlivým druhem skalniček, lehko se mezi sebou kříží, čímž vznikají nové barvy a jejich barevné odstíny.
Jsou to náročnější skalničky, ale při dodržení několika
zásad při jejich pěstování vás odmění nádherou svých květů.
Vyhovuje jim slunce i polostín, nejlépe východní svah (odpoledne stín). Naprosto nutná je drenáž, nejlépe do hloubky
asi 30 cm z hrubého nevápenného štěrku. Na drenáž dáme směs slabě kyselé půdy (1díl drnovky, 1díl bor. hrabanky a 1díl
říčního písku). Do této směsi mělko lewisie zasadíme, krček rostliny a celé okolí vysypeme vrstvou drobného štěrku. Nejlépe je rostlinu zasadit šikmo do spáry mezi kameny tak, aby mohla voda dobře stékat. Krček snadno uhnívá a s tím i celá rostlina. Před zimou, je-li podzim vlhký i dříve,
zakryjeme lewisie tabulkou skla tak, aby dešťová voda odtékala
stranou. Od září do března musí mít sucho!!! Na jaře vlhko snáší dobře a je možno i přihnojit.Vytváří-li rostlina postranní výhony je dobré je odstranit a poraněná místa zasypat dřevěným uhlím, jinak špatně kvetou a mají sklon k zahnívání kořenů. Lewisie jsou mrazuvzdorné a pozor, nesnáší vápno!
Ve skupině krásně a hlavně dlouho kvetou. Lze je pěstovat také v suché zídce, v korytech a jak jsem již psal, ve skalce nejlépe ve svislých spárách mezi kameny.
Při dodržení těchto zásad, vás odmění nádherou svých květů a stanou se téměř „bezproblémovou“ rostlinou ve vaši skalce.
28.2.2010
Pěstování rostlin v nádobách.(korytech)
O pěstování rostlin v nádobách jsem se zajímal již delší dobu. Můj zájem
byl však spíše pouze v rovině teorie. Stále jsem přemýšlel jak by to vše mělo
vypadat. Toto byla jedna z možností: http://www.srgc.org.uk/monthfeature/feb2004/content.html kde mě to po prve
zaujalo. Ne, že by to bylo to pravé, co bych chtěl mít na zahradě, ale byl to už návod. Definitivní rozhodnutí padlo při zhlédnutí těchto stránek: http://www.alpine-seeds.com/cz/garden.html tady jsem se rozhodl, že přejdu
z roviny teorie k praxi. Původní kamenná koryta jsou v současné době již těžko k sehnání. Koryta vyráběná z „ umělého“ pískovce, se mě rozměry, ani
vzhledem moc nelíbí. Začal jsem se tedy zajímat o vlastní výrobu.
Na stránkách, Skalnicky.cz ,byl uveřejněn článek : „Hypertuf – materiál na
mísy a koryta“. http://www.skalnicky.cz/zacatec3.php . Touto cestou jsem se
rozhodl postupovat. Ještě na podzim jsem vyrobil dvě koryta na zkoušku.
Třetí mám připravené, bohužel příchod zimy mě nedovolil ho dokončit.
Tak, že pokračování až na jaře.
V nejbližší době uvedu postup výroby od zhotovení formy až k finálnímu výrobku.
.
6.3.2010
Postup výroby koryta.
Návodů na výrobu najdete několik. Někdo doporučuje vykopat tvar koryta do země
a to použít jako formu, dokonce jsem viděl v nějakém časopise formu, vytvořenou
z kartonové krabice. Proto, že zvažuji vyrobit kusů více, rozhodl jsem se pro formu, která
mě umožní vyrobit neomezený počet kusů.
Jak jsem postupoval já:
Obvodové strany jsem vyrobil z desek ze starého nábytku:
Postup je vidět z obrázku, rozměry si každý zvolí sám.
Spojování desek jsem nechtěl zbytečně komplikovat,postup je vidět.
Aby obvodové stěny vypadaly jako kámen , použil jsem polistyrenové desky,
které jsem upravil horkovzdušnou pistolí (dle vlastní fantazie, nutno odzkoušet).
Dále jsem si zhotovil armaturu.
Další postup je zřejmý. Než vložíte armaturu do formy ,je potřeba dát na dno asi 2cm směsy.
Střed formy vyrobíme do kónusu, aby šel snadno vyndat.
Toto je druhá varianta, u první jsem měl ostré hrany,
to se mě ale nelíbilo. Nyní už mám variantu třetí,
kde mám rohy zakulacené.
Takto vypadá forma, připravená k plnění.
Jak začneme. Nesmíme zapomenout na otvory ve dně.
Já jsem použil kousky polistyrenu, které z hotového koryta snadno
odstraníme. Na dno dáme asi 2cm směsi a můžeme dát armatůru.
Dno doplníme asi na sílu 5cm.
Vložíme střed formy a můžem směs pěchovat. Stěny by
měly být asi 5 cm silné.
Zakončení koryta neděláme uplně hladké, snažíme
se aby se co nejvíce podobalo kamenu.
Jestli-že jsme směs dostatečně pěchovali, můžeme střed
formy hned vyndat a hrany koryta začistit.
A toto je finální výrobek.
Ještě hotové koryto, než uplně vyschne, napustíme rozpuštěným
hnojivem, dříve chytí patinu a bude vypadat jak staré.
O přípravě směsy nepíšu, to najdete v předešlém článku.
Toto jsou mé zkušenosti z výrobou. Případné dotazy rád zodpovím.
.